Drž hubu a buď hezkej aneb jedna flaška nestačí!
V pátek jsem s kamarádkou Kájou zamířila do místního podniku na večeři a skleničku. Vzhledem k tomu, že přes týden vínu neholduji (ano, je ze mě pracovní abstinent), rozhodla jsem si dát ty skleničky dvě (krát 2 odmocnina na 17 rovná se Pythagorova věta).
Večer probíhal hladce do doby, než se dostavil místní DJ a jemným prstokladem rozjel dydžinu ve stylu “konec stárnutí”.
Jakmile jsem ucítila tik v levém boku, věděla jsem, že tenhle večer bude “dlouho nikam nejdu Karolíno”.
Nemusim volat kartářce, abych znala svůj osud.
Během probíhajícího večera jsem zbystřila pohled muže, který se vždy omylem podíval mým směrem a pak dělal, že obdivuje bílou barvu stěny. Malíř to nebyl, ale vymalováno měl taky slušně. Dala jsem se s ním do řeči a nechala Káju napospas muži, který se jí snažil vnutit štěňátko z Rumunska. Pracovně jsem mu začala říkat Srstka. Během 20 minut co kroužil kolem Káji jak sup na viagře se mi snažil dohodit svýho kámoše, který ale ležel doma u poezie neboť ho chytá chlopeň z dnešních žen. Prý může mít každou ženu a rád hraje na flétnu. Dle jeho intuice ví, že bych se mu velmi líbila a konečně by mohl započít vztah s jistou budoucností. A navíc má rád rybičky.
Poslala sem Srstku do hajzlu s odůvodněním, “že fakt nejsem ready na flétnistu s fetišem na neonky a že odmítám navazovat vztah s týpkem, co ho chytá chlopeň”.
Moje seznámení probíhalo uváženě dle počtu vypitého vína. Ale Kája, ta si to vybrala do třetího kolene.
Jakmile mi začal blikat mobil s výstražnou sms “okamžitě sem pojď Danielo!!”, věděla jsem, že Srstka se rozjel a už nenabízí jen šťeňátka a kámoše s chlopní, ale dává do toho srdíčko.
Oznámil Káje, že by si jí rád vyfotil a poslal její fotku Evě, jeho bývalé manželce, která mu partnerky schvaluje. Pokud bude výsledek dobrý, rád by jí pozval na ryby či jí ukázal jeho zahradu a jak štípe dříví.
Tady skončila veškerá prdel.
Jakmile hrdě pronesl, že si “rád protahuje křídla štípáním dříví” otočil se na barmana a poprosil o “ještě jednoho pivsona”.
Kája začala ztrácet naději v hezkou vzpomínku na večeři a já začala ztrácet poslední známky soudnosti a vyřítila se na parket hodit kyčlí do rytmu “Boom, boom, boom, boom I want you in my room”.
Po další hodině jsme usoudily, že by bylo fajn už jet domů. Probíhalo loučení a pan Srstka se ujal dominance, chytl Káju a chtěl ji předvést loučení ve stylu “Jíst, meditovat, nechlastat”. V tu chvíli hodil tlamu jak náčelník kmene Upadlo a podepsal si nad sebou ortel.
V taxíku to Kája okomentovala slovy “kámo, navíc neměl řidičák, protože nemá rád prej silnice a měla sem mu říct, ať drží raději hubu a je jen hezkej”.
Takže rada pro všechny! Až bude úplně blbej, ale hezkej, víte co mu máte říct!